ENDOKARDIÓZA - onemocnění srdečních chlopní

Onemocnění srdce u malých plemen psů – ENDOKARDIÓZA

Degenerativní onemocnění srdce jsou především problémem starších zvířat. Většina postižených zvířat je starší 7 let. U malých plemen psů jsou, kromě mnoha jiných, nejvíce postiženi zejména jezevčíci, kavalír king charles španělové, malí knírači, yorkshire terieři a pudlové, kde je prokázána jednoznačná dědičná dispozice k onemocnění chlopní a dědičnost po rodové linii.

Co je principem onemocnění ?

Typicky vzniká problém na mitrální (dvoucípé) chlopni mezi levou síní a levou komorou. Na chlopni postupně vznikají vazivové degenerační pochody, které vedou k jejímu zesílení. Cípy chlopně změní svůj tvar, “zkrabatí“ a chlopeň není schopna se dokonale uzavírat. Tím se mění její “funkce ventilu“. Poškozenou chlopní krev neproudí v srdci jedním směrem ze síně do komory, ale částečně se vrací nedovřenou chlopní zpět do síně. Mění se i průtokové parametry chlopní, krev teče „vířivě“. Zpětný (regurgitační) tok krve nad chlopní je slyšitelný jako šelest. Touto regurgitací na mitrální chlopni dochází postupně ke změně tlakových poměrů uvnitř levého srdce. Pokud je onemocnění v mírném stádiu, srdce se změně vnitřních tlaků a zvýšenému objemu krve ve svých dutinách brání tím, že zesílí svoji stěnu, zintenzívní sílu svých stahů a zrychlí frekvenci. Tím se udržuje prokrvení periferních tkání na potřebné úrovni. Přejde – li onemocnění do stádia, kdy vnitřní kompenzační mechanismy nejsou schopny zabezpečit adekvátní funkci srdce, dochází k jeho selhávání. Srdce je přetížené a není schopno už pumpovat krev tak jak by mělo. Krev neteče cévami normální rychlostí, stagnuje v nich a následně vzniká obraz otoku (edému) tkání v malém krevním oběhu, tzn. edém plic. Přidá – li se postižení pravého srdce, zvýší se i tlak v ledvinách, vzniká edém jater, sleziny a ostatních orgánů břicha.

Jak vypadá pes trpící onemocněním srdce?

V mírných stádiích postižení srdce nepozorujeme žádné směrodatné projevy. Pes může být unavitelnější a hůře toleruje zátěž. Po zvětšení srdce vzniká často dráždivý suchý kašel, zeména v noci. Pes často kašle nejvíce při psychickém vzrušení, například když vítá majitele po příchodu domů, unaví se a kašle například po delším štěkání, pohybu apod. Často si může majitel všimnout , že pes v nočních hodinách neklidně spí nebo občas zakašle. Při výrazném postižení může docházet k dušnosti, jazyk psa není ideálně růžový, spíš má tmavší červenofialovou barvu, dýchání je obtížnější se zjevným úsilím. Pes se obvykle nechce pohybovat, nemůže si lehnout. Můžou vznikat i celkové kolapsy nebo krátké mdloby. Při oboustranném postižení srdce, které není včas a správně léčeno, pes často ztrácí kondici, hubne, vystupuje mu hřbet a zvětšuje se břicho. Při dlouhodobé a neléčené srdeční nedostatečnosti postupně dochází k nedokrvování a špatné funkci ledvin, která pak celý stav komplikuje.

Jak se můžeme bránit vzniku předčasného selhání srdce psa?
Je dobré nechat psa, zejména disponovaných plemen, už od štěněčího věku pravidelně vyšetřovat poslechem, například při každoročním očkování. Šelest se objevuje již při mírných stupních postižení a lze podle něj včas problém odhalit. Vznikne – li podezření na vznikající chlopňovou nedostatečnost, je potřeba následně provést podrobnější kardiologické vyšetření. Úvodně je vhodné provést rentgenový snímek hrudníku. Ten slouží k základní orientaci v posouzení závažnosti problému. Dobrou doplňkovou informaci dává i biochemické vyšetření krve.

Jestliže vznikne na základě těchto vyšetření obraz selhávání srdce, je ideální, aby pacienta vyšetřil  k a r d i o l o g  echokardiograficky (sonografie srdce), s cílem proměřit vnitřní parametry srdce a objektivně posoudit jeho funkci. Tím jsme pak schopni optimalizovat další léčebné postupy a dát psovi přesnou medikaci, kterou v daném stavu potřebuje. Včasným nasazením adekvátní léčby se předchází rychlému zhoršování onemocnění a nástupu srdečního selhání.

Víme -li, že náš pes je kardiak, je vhodné poradit se s veterinářem ohledně diety a způsobu krmení psa. U zvířat s nadváhou je prospěšné snížení hmotnosti. V krmivu by neměl být vysoký příjem soli, která v těle váže přebytečnou vodu. Ne všechna krmiva tomuto požadavku vyhovují. Zejména granulovaná krmiva jsou většinou poměrně slaná. Některým pacientům se zhoršenou stažlivostí srdce, zejména španělům, je vhodné přidávat do potravy specifické aminokyseliny ve formě tablet nebo roztoku.

V horkém létě je vhodné venčit psa brzy ráno a později večer, když už nejsou příliš vysoké teploty. Snažíme se vyhýbat extrémní zátěži, kterou představuje v horku třeba i jízda autem. Samozřejmostí by měl být dostatečný příjem vody.

Existují statistické studie, které prokazují vliv plaků zubního kamene na infekce srdečních chlopní, endokardu (vnitřní srdeční výstelka) a tkáně ledvin. Ačkoliv se tyto infekce zdánlivě nemusejí nijak projevit na celkovém zdravotním stavu psa, vedou k degeneracím těchto orgánů a přispívají k zhoršení jejich funkce a urychlení procesu selhávání. Z toho vyplívá nutnost pravidelného odstraňování zubního kamene.

V prevenci přenášení genetických dispozic chlopňových vad a v ozdravení chovů musí u disponovaných plemen hrát rozhodující roli selekce !!! K chovu by se neměli používat potomci rodičů, kteří jsou výrazně postiženi ve stáří. Dále pak zejména zvířata, u kterých se chlopňová vada projevuje již v raném věku. U některých vybraných plemen psů se dnes celosvětově provádí sledování jedinců určených k chovu s cílem vyselektovat co nejzdravější populaci.

čerpáno ze stránek našeho veterinárního lékaře - kliniky pro malá zvířata Vedilab